La La Land

Jste nevkusný dezorientovaný lovec hemoroidů nebo maloměstská, životem zklamaná odpudivá prasnice a hledáte náplastičku na podrážděné rektum, zlomené otylé srdíčko či jen tupý únik z nedostatečně vybarvičkované reality? Pak je Homolalaland s náramně progelovaným romantickým příběhem, plným lásky, rozkokošných pissniček a žužu tanečků, přesně to, co vám tutově vyhřeje perikard. Pokud do výše zmíněných kategorií nepatříte, raději si místo toho pusťte plyn, nebo si přehrajte v hlavě svůj dosavadní spokojený heteroživot při skoku z okna. Bude to rychlejší a daleko méně bolestivé. Tento Napomádovaný Šulin Růž není totiž nic jiného, než trapný, plytký a afektovaný buzikál, napumpovaný lacinými popovými kolotočářskými sračkami a ukvičenými preludii negerských kvartet, zvanými jizz, z nichž vám samovolně slezou vlasy a nehty. Prostě si představte čerstvě upečený, úplně dutý třípatrový dort z hoven, kýčovitě pocákaný rakovinotvornými pastelovými syntetickými barvami, z něhož ke vší té hrůze hned na začátku vyskočí nebetyčně odporná šišlavá ropucha, a až do konce vás v pravidelných intervalech oblažuje obludně falešným kontraaltem v neuvěřitelném rozsahu nečárkované rakoviny hrtanu. Opravdu nevím, co bylo dávivější. Jestli sledovat naprosto debilní děj, poslouchat pouťové cajdáky a mučivé kvílení saxofonů, nebo se kochat pohledem do pitvořící se andělské tváře Kamenné Emy, jejíž vtíravá krása by se dala esteticky objektivně přirovnat snad jen k vyhřezlému červivému konečníku hygienicky zanedbávané opruzené šedesátnice. Přitom by se buzikály daly v pohodě dělat s grácií a jeden by z nich vůbec nemusel odcházet s bolestivě prokousnutou pěstí a akutním zánětem nevkusu. (23.01.2017)

Nejslabší z oscarových adeptů na nejlepší film. Hravost a iluze vydřená bez toho, aby vytvořený svět v rámci vlastních pravidel dával smysl. Mám z toho pocit, že vypustit hudební čísla, drželo by to pohromadě lépe, což je u muzikálu dost fuck up (ale zase by tím nevynikla vpravdě fantastická kamera). Pro výborné herce a odvahu uhnout na konci od běžného konceptu to přesto v hodnocení vytlačím nad průměr, přestože jsem xkrát během projekce váhal, že to nedokoukám. (07.03.2017)

"Ať si do mě život buší, on se unaví. Pak mu zas ukážu." Já jsem tedy brilantní zpěvák, kterej dokáže svým patrně tenorem vyděsit jakékoli množství demonstrantů a zahnat je na zoufalej útěk do uranovýho dolu. Proto si dovolím hodnotit pěvecký výkony hollywoodských kolegů a musím uznat, že se se mnou nemohou měřit, protože ti by svým kuňkáním nezahnali ani veverku do lesa. Nicméně se to o něco lépe poslouchá a i když jsem se v průběhu filmu cítil býti tradičně obalamucen oscarovým pozlátkem, tak musím uznat, že Mia na konkurzech, Sebastian v popovým balení a závěrečnej kýčovitě pestrobarevnej alternativní konec mě hodně pobavili. (30.10.2017)

Ojedinělý film. První polovina je hodně muzikálová. Všechno tančí, zpívá, bliká, dobře se na to kouká ale přesto jsem balancoval někde mezi uměním a nudou. Hold nejsem úplně muzikálový typ. Film ale pozvolna dospěje do příjemné, na dialogy velmi chytré druhé poloviny, ze které přímo srší romantika a cit. Ústřední dvojici to náramně sluší a svým charismatem vás prostě baví a vy už jen nehnutě sedíte a užíváte si tu nádheru aby vás pak závěrečná 15 minutovka totálně "dodělala" a vy spokojeně se slzičkou v oku odcházíte ze sálu. Jo, tenhle film si toho Oscara zaslouží ;) 95% (04.01.2017)

"Jazz umiera..., ale ja to nedopustím..." Muzikály nie sú práve moja parketa. Začul som zvesti o senzácii menom La La Land, ale nevenoval som tomu veľkú pozornosť, dokonca som nevidel ani trailer, ako zvyknem. Až meno mladého režiséra, tvorcu výborného filmu Whiplash ma presvedčil, že to môže byť fajn...A po filme uznávam, že je to najlepší muzikál , aký som videl, možno i preto, že spievaných a tanečných scén nie je zas tak veľa a keď sú, majú svoje kúzlo. Výnimkou je iba úvodná scéna na diaľnici, tá mi nesedela. Piesne sú pekné, niektoré výborné a prvý koncert pred divákmi úplne úžasný a v sále sa ozývala nádherná pieseň , ktorá by možno bodovala aj v súčasných hitparádach. E. Stone som v ničom lepšom nevidel a R. Gosling bol jednoducho skvelý, pravdepodobne jeho najlepšia rola. Ako romantický film boduje naplno, pripomínalo mi to Titanic a lásku medzi Leom a Kate. Celý film je plný farieb, že sme v súčastnosti prezrádza len mobil alebo iné malé detaily. Inak by som dal ruku do ohňa, že sme niekde v 60-tych rokoch. Má to kúzlo, neuveriteľnú atmosféru, ktorá vás vtiahne a nájdeme tu mnoho odkazov na hudobníkov, jazz, hollywood, filmy a hviezdy filmového plátna. Film má nádherný záver, ten dlhý pohľad do očí ma dojal a šance na oscara sú vážne veľmi vysoké. 100%. (23.01.2017)