Sucho

Tento film není pro masy ani pro hlas lidu. V příběhu dvou naprosto rozdílných venkovských rodin je každá postava zcela mimo a svým způsobem zaslepený cvok. Takže to na sebe naráží každou vteřinu a všude. Sláma k těmto zaslepencům a buránkům přihodil ještě mladé evropské zachránce klimatu a bez jakéhokoliv soucitu nechal na divákovi, ať si s tím v hlavě pohraje. Výborní herci, záměrně většina neznámých. Kamera skvělá. A hlavní a nečekaná věc: Celý film byl neuvěřitelně silná a stupňující se DEPKA. Sláma vytvořil velmi silný film, bez snahy zalíbit se. (01.03.2024)

Slámův um je tam stále cítit, protože umí vystihnout atmosféru vesnice a nevypadá to jako Vinaři, či dokáže poměrně překvapit tím, že vnímá aktuální problémy světa ale každý film je vidět, že se mu ty scénáře rozpadají pod rukama. Sucho je dost nestálé. Má to záměrně komické postavy jako Polívka a jeho nechutně se projevující stařec na vozíku a Daniel, jehož nejednoznačný zdejší vládce půdy, touží hlavně po synově objetí, pak celkem vážnou linku kolem farmy naturálních Borové a Pechláta a do toho všeho je tam vsazena polokomická romance dvou aktivistů, kteří jsou taky velmi motivačně a chováním rozervaní a nelze si na ně udělat názor a to jen přispívá, že spíše působí nesnesitelně. Nemá to konsistentní tempo, mnoho načrtnutých motivů a rozhodnutí postav není dostatečně rozpracováno a občas bylo docela nevěrohodné, ale má to jakousi nepříjemnou atmosféru s dunivou ale trošku motivem oldschool hudbou a tradičně dobrou kameru Diviše Marka. Vzpomínky na lepší filmy Bohdana Slámy tu jsou, potěší, že jeho film se snaží něco říct, co dneska by nikdo neměl považovat za malichernost, jen je to nedopečené a dramaticky rozpadlé. 50% (15.02.2024)

Sucho je Modelář téhle sezóny. Film jako od mimozemšťana, který se pokouší pochopit lidstvo. Ale vlastně to respektuju. Má to v sobě zranitelnost a upřímnost. Snahu člověka pochopit věci, kterým nerozumí. Některé se týkají lidské smrtelnosti, některé společenské odpovědnosti a některé toho, kam postavit kameru, aby to dávalo smysl. Nejhorší druh filmu je ten kompetentně bezpečný. A tuhle nekompetentní nebezpečnost je třeba cenit. Sucho je typ filmu, nad kterým sedíte dvě hodiny v hospodě a propadáte se králičí norou ve snaze pochopit, co se Slámovi honilo hlavou. (17.02.2024)

Z nějakého podivného důvodu se nový Slámův film řadě lidí nelíbí, dle hodnocení a komentářů. Bohužel, když komentáře pročítám, budí to ve mně soucit a lítost na touto databází, která už není "rájem cinefilů", ale pouhopouhým odkladištěm něčích komplexů z toho, že když si zajde do kina na vpravdě současný film, který navíc zdaleka není doslovný, tápe a tápe a tápe... Proč je Sucho současný film? Na to snad netřeba odpovídat nijak detailně – jde o žalozpěv nad současným úpadkem vztahu mezi námi a půdou, jež nás živí a po níž kráčíme. Jak by řekl přírodovědec, ta půda tady je, něco z ní roste, mnohé závisí na správné péči o ní. Z takového pohledu se ovšem kompletně vytrácí perspektiva, kterou nabízí třebas vědy humanitní (a umění, v tomto případě umění filmové) – ona to není prdel žít v současném světě, protože sice všechno můžeme dát pod mikroskop a dát do laboratoře na rozbor, ale co pro koho příroda znamená a jak ovlivňuje něčí myšlení (a následné zacházení s ní), na to jsou třeba jiné dovednosti: empatie, soudnost, rozvážnost a taky altruismus (neexistuje pilulka, co by ve vás probudila soudnost). Sucho zcela podmanivě ukazuje, že současný svět je v rozporu, ten rozpor ale netvoří svět sám (v tom přírodovědném smyslu), nýbrž lidé (navíc lidé v tom humanitním, a bohužel i nehumanitním smyslu slova). Na jedné straně jsou tací, jimž osud místa (a půdy), kde žijí, není lhostejný, a na druhé straně jsou tací, kteří té empatie a soudnosti nejsou schopni. A pak je tu strana třetí, prostor pro možnost přecházet od jednoho k druhému, zažije-li impuls k tomu, aby dosáhl nějaké sebereflexe a našel v sobě lítost. V případě Sucha je tímto impulsem bohužel zbytečná a nespravedlivá smrt. S "poselstvím" filmu nemusíme souhlasit všichni, rozhodně ale není fér jej torpédovat nálepkami "agitka" nebo "nefungující". (27.02.2024)

Bohdan Sláma je technicky precizní režisér. Diviš Marek má zase neuvěřitelné oko na to, aby scény vypadaly poutavě a zároveň "něco říkaly". Sucho je skvělý film. Dlouho, opravdu dlouho jsem nebyl po českém filmu tak vyřízený. Ano, látka to není atraktivní, a kdo chce jít do kina si odpočinout, tak Sucho není správný adept. Sledujeme tu sestavu postav, která něco řeší v sobě i vně sebe a většinou se všechno docela podělá. Za postavy trpíte a bolí vás to, neboť nejde o nesympatické osoby, ale reálně černobílé charaktery s dobrý i špatným viděním světa. Kromě asi tří scén (z toho dvou finálových) vedl Sláma svůj film výtečně a srozumitelně. Ve finále sklouzl bohužel k lehké zkratkovitosti zejména u jedné z postav. A úplně se mu také nepovedlo vybalancovat oba pohledy, které film nabízí a jedné straně zkrátka nadržuje, což filmu lehce škodí. Ale jako jednoduchá prezentace toho, co představuje současný třídní boj ohledně Green Deal, zemědělského přístupu, dotací atd. je Sucho docela obstojná látka. (19.02.2024)