To se mi snad zdá

Skvělá premisa a Cage v excelentní kondici. Celou první polovinu jsem byl skoro nadšený, ale pak tomu spadne řetěz a Borgli začne bezradně tlačit na humor a „společenskou kritiku“ na první dobrou. Reklamy ve snech už jsou vyloženě cringe v nedobrém slova smyslu. Když se to snaží o vážnost, tak to bohužel moc nefunguje, protože Paul je postupně čím dál víc zástupná figurka než hrdina, na kterého by se dalo napojit. Kdyby to dělal Kaufman, tak to jde mnohem dál, říkal jsem si několikrát. Ale jako odpočinková záležitost velmi fajn! Jenom jsem čekal víc. (07.01.2024)

Velmi dobrý a velmi originální nápad a Cage ve zcela atypické roli, která mu ovšem skvěle seděla a marně pátrám v paměti po filmu, kde se mi líbil víc. Velmi slušný bizárek, který funguje zejména ze začátku a postupem času mu bohužel rychle dochází dech. Jako kdyby tvůrci vůbec netušili, jak mají takhle dobrý nápad zakončit. Je to strašná škoda, protože takhle snímek bohužel vyznívá trošku do ztracena. Také mi nepřišlo ověřitelných několik dějových zvratů. Zejména jsem si zcela jistý tím, že by hlavnímu hrdinovi určitě neubraly na popularitě brutální sny - snad právě naopak. Takže celé to vyústění je velmi vycucané z prstu. Každopádně velice příjemný a extrémně originální film. To vždy rád ocením. [77 %] (09.01.2024)

Sem tam se stane, že se i Nicolas Cage potká s rolí, která je jako stvořená pro jeho herecký projev. Tohle je přesně ten případ. Zábavná směs komedie, satiry a hororu sice má originální námět a dlouho oplývá řadou zábavných scén (např. erotická scéna mezi Cagem a Dylan Gelulou má pointu, jakou jsem rozhodně nečekal, jakkoli se tam hodí), ale nakonec se přece jen ukáže být nedotaženou. Škoda té bezzubé satiry a nevýrazného závěru, takže přinejlepším 70%. (20.01.2024)

Přiznávám bez mučení: velká očekávání, která jsem do filmu vkládal, zůstala z větší části nenaplněná. A mrzí mě to. Filmu jsem fandil, protože to vypadalo jako reminiscence na starší Gondryho filmy a trailery zároveň napovídaly i jistou souvislost se sociálně sžíravými kousky Rubena Östlunda. Výsledek nakonec není zlý: formanovské komediální trapno cáká z filmu každým coulem a právě takovou emoční působivost mají i některé scény v druhé půlce filmu, kde se černá komedie pomalu mění v psychologické peklo určené ústřední postavě. Největší problém ale zůstává "co tím chtěl vlastně režisér říct?" Některé pasáže mě coby diváka hned od počátku vedly k tomu, že můj odhad, že Borgli míří k společenské satiře, je správný, ale těchto pasáží je v celkové stopáži nakonec poskrovnu a pohříchu nemíří jedním směrem, takže rozmělňují svoje sdělení. Sociální sítě, mediální hysterie, využívání lidí jako marketingového produktu, postup po kariérním žebříčku... Všechna tato témata jsou ve snímku zastoupená a zesměšněna, ale vždy jen epizodicky. A samotný závěr filmu se jim všem elegantně vyhne a vytvoří mikrozápletku, která v zásadě vůbec nenavazuje na předchozí děj. Zkrátka - očekávání velká, ale dopadlo to jako vždycky. Což je škoda, zejm. s přihlédnutím ke skvělému Cageovi a (sic!) Michaelu Cerovi. (12.01.2024)

Satirická alegorie našeho světa má vše, v čem se nacházíme. Média, reklama, sociální sítě. Ta úžasná absurdita, kdy lidé viní toho, o kom se jim zdá, že mají špatné sny! Tedy nejprve mají skvělé, a tak se s Paula stane vyhledávaná hvězda, ovšem jakmile se z něj stane Freddy Krueger, propadá se na příčku nežádoucího vyvrhele. Samozřejmě větší bžunda by byla, kdyby se jako v Elm Street vše promítalo do skutečnosti, ale takhle je to nakonec lepší, páč je ukázáno, co dokáže člověk, když chce na někoho hodit své problémy. Ušetřena není ani omladina, co má ze všeho trauma a co by si nejspíš potřebovala nějaké ty skutečné hrůzy prožít, aby věděla, co to slovo znamená. Děsivá je Paulova bezmocnost, kdy si ani ve snech nemůže vyřídit účty s těmi, co ho napadají, jelikož zkrátka sny druhých ovládat nemůže. Nebo ano? A pak ty všudypřítomné mobily, bez nichž se někteří ani nenají... Talking Heads - City of Dreams. O dvě * lepší než Je mi ze sebe špatně. (21.01.2024)