Úsvit

Nadprůměrně natočené průměrné podobenství, jehož děj příliš nepřekvapí a postavy (snad až na jednu výjimku) takřka nevykročí z pevně sbitých škatulek, které jim scénář přidělil. A ačkoliv je  poselství chvályhodné, vyznívá Úsvit nakonec spíš křečovitě. Škoda, že tvůrci nesáhli třeba po příběhu Zdeňky Koubkové/Zdeňka Koubka z téhož období (knihu "Příběh české rekordwoman: Zákulisí největšího sportovního skandálu první republiky" doporučuji), který je zajímavější a především se skutečně stal. (15.01.2024)

Vybavuji si z maturitního ročníku vyplňování zkušební přihlášky na vysokou školu, když se nad výběrem pohlaví z možností Muž – Žena jedna spolužačka ve třídě zeptala: ...a co když je někdo hermafrodit?  Tenkrát mi vůbec nedošlo, že její otázka nemusí být zas tak nepatřičným úletem, ba může mít blízko k reflexi celospolečenského problému (přestože se výraz hermafrodit, jak jsem si dohledal, u lidských jedinců dnes již oficiálně nepoužívá). Tedy jednou z deviz Úsvitu je otevření nezvyklého tématu, o němž se díky vybraným dialogům i náučným pasážím s „animovaným listováním“ lékařskou encyklopedií může divák dovědět zajímavé informace. I samotná linie s živou „anomální“ postavou přináší jisté drama a některé scény s prezentovanými stanovisky (např. prohlášení jedné z žen na večeři o možné existenci pouze dvou jasných pohlaví) vytváří právě v souvislosti s touto linií dost smutný dojem a s implicitní paralelou k dnešku poznání, že se společnost v jistých ohledech za ta léta tolik nezměnila. Úsvit rozhodně vnímám jako jeden z ambiciózních českých debutů loňského roku, dále mě hodně zaujmul výtvarnou stránkou, zvláště v exteriérech prvorepublikového města a poetických Vysokých Tater, i lehce mysteriózní linkou kolem podivného nálezu. Přesto jsem nabyl dojmu, že se potenciál občas částečně rozplizl v slabší gradaci některých linií, zvláště lince těhotěnství hlavní postavy se nedostává vyvrcholení, až tu zpětně působí zbytečně, využívání současné mluvy včetně tvrdých vulgarismů ničilo vizuálně úspěšně navozenou atmosféru 1. republiky a Eliška Křenková (byť se snaží a někdy i projeví jisté emoce) na mě v postavě projevující mj. empatii k „pacientovi“ působila mírně chladně a tak naplno neutáhla svůj film. [65%] (14.03.2024)

Tatry jsou krásné, Eliška Křenková výborně hraje a řídí cool tyrkysovou káru. Dobová atmosféra je uvěřitelná a spousta dialogů je příjemně civilních. Prostě to hezky vypadá, až na ten jejich neuvěřitelně ponurej byt, kde maj neustále zatažený závěsy. Jenže mi přišlo že hlavní ambice filmu nebylo odvyprávět poutavý příběh, ale vzdělat lidi v problematice hermafroditů a tak nějak surfovat na vlně aktuálně společensky vděčného tématu. A aby tam bylo nějaký drama navíc, tak tam dali postavu tajnýho, co tam účelově loví komunisty nebo co, ale vlastně je k ničemu. (02.11.2023)

Tak už si umíme vytvořit nějakou scénografii, dokážeme si vycvičit prvotřídní kameramany, teď ještě akorát zařídit, aby se jeden málem nepočural smíchy, když v dramaticky silném dešti se hrotěj metr od stříšky König s Křenkovou, která na něj řve "Musíme tu situaci, která vznikla, zvládnout!" Úsvit je překrásný na omak. Baťovská továrna uprostřed ničeho upomíná na estetiku Wese Andersona, oblaka převalující se přes nedaleké velehory vytvářejí dramatickou atmosféru blížících se dějin a čím jednorozměrnější postavy jsou, tím více jim to ve filmu sluší (Hampl, Ondrík). Klacky pod nohy tomu opět ale hází naprosto obscénní vedení herců, papírové dialogy přednášené jak z audiolekcí češtiny a slovenštiny a hlavně ten úplně zmatlaný scénář, který Šifra spatlal po nějakém třípřednáškovém kurzu o tom jak pinchnout netflix scénář do tří hodin, přičemž ten kurz musel být ještě hodně dávno, když uvede do hlavní role hrdinku, ze který si dělal South Park prdel už před šesti lety. Při scénách, ve kterých tradiční slovenská podhůrská vesnička, která je nasnímaná jak reklama na bryndzu, hrdě přijímá svého hermafrodita, zatímco dole zlí továrníci kují pikle proti fiktivním komunistům jsem si chrochtal do rukávu jak imbecil. Pojďme si ty filmy nejdřív cvičit na nějakých základních zápletkách typu detektiv chytá zločince nebo muž má rád ženu, než se budeme pouštět do takových ambiciozních témat, ju? (04.01.2024)

-VRAJ SA STRETNEM INÁČ. TAM HORE. U NAJVYŠIEHO. TEN NÁS POCHOPÍ. -TO MUSÍ BÝT DŘÍV. To je fakt ironie osudu, jen den po tom, co jsem odeslal sumarizaci nej filmů uživatelů CSFD, jsem viděl nejlepší český film, který jsem bohužel do žebříčku nestačil zahrnout. Úsvit mi ve Varech utekl, věděl jsem, že Chlupáček je talent, ale tenhle snímek je tak diametrálně odlišný od všeho, co předtím točil, že je to až k nevíře, že vypadá jako točba vyzrálého padesátníka, který je na vrcholu kariéry. Miro Šifra se po pár letech vrátil opravdu razantně, Eliška Křenková dokazuje, že je hvězdou současnosti (a všichni, hlavně Miloslav König ji skvěle sekundují) a i další složky filmu na mě opravdu silně zapůsobily - hlavně vizuál a hudba. Dokud tenhle film neuvidíte, opravdu nepochopíte, že to, co tvůrci nazývali "aktuálním tématem v retro stylu" skutečně dopadlo na výbornou. (02.01.2024)