Tancuj Matyldo

Opravdu výtečný film, který jsem měl  však vzhledem k osobním vzpomínkám na mou babičku asi třikrát chuť vypnout. Karel Roden, po zásluze exportní herec  z našeho rybníčku do světa zde opět předvedl, proč se mu takhle přezdívá. Ne jinak tomu bylo v Matyldě, kde svou metamorfózu z nenažraného úředníčka k citlivému synovi stvárnil znamenitě. Samozřejmě i hlavní postava, Regina Rázlová tady potí duši a společně se svým filmovým synem vytvářejí duet s mrazivou atmosférou lidské tragédie, která však v mnohých domácnostem je dnes smutnou realitou. Filmu opravdu není co vytknout, naprostý skvost, avšak jednou a dost. (02.04.2024)

Tancuj Matyldo. Film o těžkostech spjatých s Alzheimerovou chorobou. O tom, jak se poklidný život ze dne na den změní.Ano, už jste to někde slyšeli? Film Otec s Anthony Hopkinsem. Češi to ale povýšili na vyšší úroveň. Tancuj Matyldo je film, který tady chyběl. Můžeme říci, že to je jednoduchý motiv pro film. Samozřejmě že je, ale proč by nemohl být. Tady v České republice se točí stále filmy, které nikoho nezajímají. To si někdo jako myslí, že nějaký film Bratři zajímá někoho v USA nebo ve světě? Fakt nezajímá. Co vyhrává Oscary? Jednoduché příběhy. Tancuj Matyldo má sice jednoduchý příběh, ale díky promyšlenému a perfektně napsanému scénáři je to film, který může pomýšlet na nejvyšší pozice. Letos jasný aspirant na výběr pro Ceny akademie!!!Sorry, já tomu nemám, co bych vytknul. Dobře, ten začátek s policisty na mě nepůsobil moc dobře - vysvětlím: myslím tím jejich hereckou akci. Přišlo mi to takové umělé. Ale hned na začátku perfektní expozice postavy (samozřejmě víme, že tady hraje Karel Roden, ale perfektně to funguje).Regina Rázlová - absolutně životní herecký výkon, který asi nebyl dost dobrý, aby ji vynesl Lva. Karel Roden? Nepamatuji si, kdy mě naposledy tak bavil. Hudba mého milovaného Pavlíčka je pěkná. Kamera je hbitá a perfektně mi sedí do stylu filmu.Tohle myslím naprosto vážně: jestli něco má získat konečně Oscara za cizojazyčný film pro Českou republiku, tak tento film si ho jednoznačně zaslouží. Je to opravdu těžké sledovat. Ale to musí být, protože to tak je. (30.03.2024)

Není příliš obvyklé debutovat v kinech s celovečerním filmem téměř v 70 letech, a to takovým způsobem, který je více než důstojný. Petr Slavík překvapil a do svého snímku zachytil vše, aby z diváka vyždímal emoce na maximum. Ačkoli se ve filmu nachází několik míst s prvky černého humoru, rozhodně se primárně nejedná o komedii, nýbrž drama. Fantastická kamera dokáže zobrazit a přenést právě prožívanou emoci, střihy i způsob vyprávění jsou mnohdy značně minimalistické, což však pro pochopení bohatě postačuje, naopak divák nedostane vše předloženo jednoduše jako na talíři. Jedinou kaňkou je to, co se týká snad 95 % českých filmů současnosti, a sice obsazování Slováků, ačkoli se často jedná i o ryze český film, nikoli v česko-slovenské koprodukci. V tomto případě se sice Kanócz snaží mluvit česky, ale ten slovenský akcent prostě nezmizí a obrovsky to ruší. To máme tak málo českých herců? (31.12.2023)

V prvních dvou třetinách jsem opět škubal všemi končetinami, protože chování ústředních postav a jejich dialogy byly naprostá hrůza. Zpočátku mě to iritovalo jen u těch scén, kdy se autoři snažili nahlédnout do světa a myšlenkových pochodů "mladých" - a samozřejmě vykreslili nejvíc kýčové situace (jako je tuctuc hudba v klubu + dlužíš mi prachy vole, anebo škemrání o kapesné a způsobení dopravní nehody) - nicméně záhy mě sralo i mnoho dialogů mezi dospělými, takže zde jsem zkrátka potěšen nebyl. Poslední třetina naštěstí výsledný dojem z filmu vylepšuje, protože už se v ní nikdo nesnaží vymejšlet žádný vztahový kotrmelce či situace uměle vykonstruované asi jako procesy v letech 1949-1952. Film v této třetině už jen servíruje působivý a nevyhnutelný smutek a bol, jenž prostřednictvím Rodena prožijeme. Je to silné hlavně proto, že podobná trápení prožívá se svými rodiči či prarodiči mnoho z nás, a právě tento film nás trochu uklidňuje v tom, že se takto netrápí jen ta naše rodina, ale že je nás v tom víc. Rodenův výkon táhne celý film, Rázlová je spíše nekonzistentní. Vizuál supr, neboť Štrba klasa... P.S. Anežka Rusevová bude už asi navždy hrát sestřičky a Eva Leinweberová sociální pracovnice/úřednice :) aneb trochu "na první dobrou kást". (01.04.2024)

Film byl natočen díky osobním zkušenostem tvůrců, které byly bohužel velmi negativní, ať už se jedná o zážitek se sociální pracovnicí, nebo péče o matku v ústavu (už jen to, že ji přijali okamžitě a díky nějakému vlivu, nebo úplatku, svědčilo o tom, že tam nefungovalo vše tak, jak mělo). A to se odráží i v pojetí tohoto filmu, který působí velmi depresívně, aniž bych snižovala hrůznost nemoci jménem Alzheimerova choroba. Věřila bych i tomu, že rozklíženou rodinu tohle může paradoxně sblížit, ale spíš bude pravda to, že fungující rodinu to zdevastuje. Přidám osobní zážitek - když jsem byla s maminkou na kontrole u psychiatra, ptala jsem se ho, jak zvládat její občasné záchvaty vzteku, sebelítosti, plačtivosti a podobně - odpověděl, že jí prostě mám dát diazepam, že ji to uklidní. Pak se podíval na mě, na mé roztřesené ruce a kruhy pod očima z nevyspání a dodal: A vy si ho občas vemte taky. Souhlasný komentář: Tinush, kinderman, Miki68 (29.02.2024)