Městské opevnění

Městské hradby plnily funkci obranou. Zpočátku byla fortifikace (opevnění) nejspíše dřevěná, teprve na konci husitských válek došlo k její částečné přeměně na zděnou. Vně hradeb se táhnul hluboký příkop, který před branami protínaly mosty. Příkopem protékal mlýnský náhon. V 15. století vstup do města umožňovaly dvě brány – tzv. Horní (doložena k roku 1472, zbořena v letech 1888 – 1890) a na konci dnešní ulici Komenského dodnes stojící brána Dolní (doložena r. 1484).

Definitivní podobu získaly hradby zřejmě v první čtvrtině 16. století, nejpozději však ve 30. letech. Impulsem pro jejich zdokonalení a rozšíření byla zřejmě trvalá turecká hrozba. Fortifikační systém se v oblasti Horního města napojil na hradní opevnění. Nejspíše v tomto období vznikly další dvě menší brány umožňující vstup na předměstí Vrchovec a Malou Stránku. Čtyři brány doplnilo několik bašt. Jedna, stojící na jihovýchodě v blízkosti Dolní brány se dochovala dodnes. Jihozápadní bašta nedaleko mostu přes Balinku byla i s přilehlou věží Malostranské brány zbořena koncem 19. století. Zdá se však, že velkolepá koncepce celkového ohrazení města kamennou hradbou nebyla úplně dokončena, neboť archeologický výzkum zjistil ukončení zdi na jihozápadním okraji vnitřního města asi 16 metrů od mostu přes Balinku.