Historie města Velké Meziříčí

První zmínky o městě

O osídlení oblasti Velkomeziříčska v pravěku nemáme zpráv, protože v této lokalitě nebyl prováděn archeologický průzkum. Přesto však z ojedinělých nálezů pravěkých nástrojů můžeme usuzovat, že i v tomto období zdejšími lesy prošli lovci, případně že se tu na nějakou dobu usadili.

Hustými hraničními hvozdy Českomoravské vysočiny vedly již od 10. století stezky, jež se protínaly právě v údolí, kde později vzniklo Meziříčí. Cesty údolím řek byly však využívány pravděpodobně již v pravěku.

Číst více...

14. a 15. století

Již ve 14. století však hradbami vytyčený prostor nestačil a vznikají předměstí - Horní Město (1387), Dolní Město (1407), Karlov (1491), Vrchovec (1541), Malá Stránka (1543), Bezděkov (1549). V průběhu 13. a 14. století se Meziříčí stalo centrem velkého panství, zahrnujícího kromě Meziříčska též Náměstsko a sahajícího až k Novému Veselí.

Číst více...

16. století

Jan z Meziříčí byl katolík. Protože v té době bylo ve městě více podobojích, požádal olomouckého biskupa Stanislava Thursa o vyslání katolického kněze. Ten sem roku 1500 poslal svého bratra Jana Thursa z Bethlenfalvy. V Meziříčí působil Jan Thurso krátce, roku 1506 se stal biskupem ve Vratislavi. Na město ovšem pamatoval i nadále, roku 1520 mu věnoval stříbrnou monstranci. Až donedávna se předpokládalo, že byla gotická.

Číst více...

17. století

Po smrti Zuzany Berkové roku 1592 odkázal její manžel Zdeněk Berka (+ 1594) majetek svému bratru Ladislavovi. Meziříčí se tak dostalo do majetku Berků z Dubé a Lipého, další významné moravské šlechty. Ladislav Berka dosadil na meziříčskou faru katolického kněze Mikuláše Sarkandra, čímž začíná proces rekatolizace města. Ke svému bratru sem přijížděl i Jan Sarkandr, aby mu pomáhal. Zde se také v září roku 1606 oženil s Annou Plachetskou, dcerou zdejšího předního měšťana Jana Plachetského.

Číst více...

18. století

V roce 1729 přikoupili Ugartové k meziříčskému panství Stráneckou Zhoř. Pravděpodobně od té doby bylo dosavadní Meziříčí nad řekou Oslavou nazýváno Velké Meziříčí. Ugartové přestavovali zámek. Nějaká blíže nespecifikovaná úprava proběhla v roce 1701. Nevíme, jak byla rozsáhlá, protože v roce 1723 zámek vyhořel. Oheň vznikl v lékárně na náměstí a rozšířil se do několika ulic.

Číst více...

19. století

1. polovina 19. století

Počátkem 19. století, v období napoleonských válek, procházely městem vojenské sbory ruské i francouzské armády. V listopadu 1805 se v meziříčském zámku ubytoval maršál Bernadotte se svou družinou. Po bitvě u Slavkova byli ve městě ubytováni francouzští vojáci, zvláště ranění a nemocní. V roce 1823, 9. května, zasáhl město velký požár, který zničil 150 domů. Postiženy byly domy v Radnické ulici, Zámecká ulice až k zámku, půl náměstí, část Bezděkova a hřbitovní kostel na Moráni. Nejvíce požár poškodil Židovské město.

Číst více...

20. století

V září 1909 byly v okolí Velkého Meziříčí uspořádány císařské manévry, kterých se zúčastnil i císař František Josef I ., následník trůnu František Ferdinand d'Este a německý císař Vilém. Císařští hosté bydleli samozřejmě na zámku. Město na jejich počest vydláždilo Radnickou a část Třebíčské ulice /císař přijel vlakem na staré nádraží a odtud jel na zámek/. Od roku 1907 byla zaváděna elektřina. Od té doby se datovalo blízké přátelství hraběte Harracha s následníkem trůnu, který jej jmenoval svým pobočníkem.

Číst více...

Vzpomínka obětem II. světové války

Na konci II. světové války všichni s nadšením očekávali příjezd osvobozeneckých vojsk. Ale bohužel nikdo nepředpokládal, že květen 1945 tragicky zasáhne do osudu spousty obyvatel z Velkého Meziříčí a okolí.

Číst více...