Radnice ve Velkém Meziříčí

Povolení zřídit si radnici získalo město již roku 1465, ale nevíme, jestli ho využili. Koncem 15. století se scházeli konšelé v čele s purkmistrem u rychtáře v jeho domě v čele náměstí. Roku 1493 si od tehdejšího rychtáře Zikmunda z Ostrova koupili 1 místnost ke své potřebě, roku 1499 odkoupili půl domu. Nakonec získali rychtářův dům celý a s připojením sousedního domu ho přestavěli na radnici. O přestavbě se dodnes zachovala pamětní deska umístěná v zasedací místnosti. Na desce se můžete dočíst, že v letech 1528 – 1529 byla vybudována radnice zásluhou městských hodnostářů Mikuláše Myšky a Jana Pileatora i jejich spoluradních. Radnice byla jednopatrová. Ke klenutí v prvním patře se přistoupilo až později (1547). Poté byl interiér vstupní síně v přízemí dekorován na líci kleneb ornamentálními nástěnnými malbami, které se zčásti dochovaly dodnes. Přibližně o 10 let později se přikoupil poslední 3. dům a roku 1578 – 1579 byl stavebně sjednocen s radnicí.

První skutečné vyobrazení radnice je na olejomalbě V. Olivy z r. 1821, která připomíná šťastný pád dvouletého syna meziříčského syndika Křandalského z okna v patře jižního průčelí radnice, kterému se nic nestalo (4. 11. 1821). V té době je radnice znázorňována s věžičkou.

9. 5. 1823 byla radnice poničena velkým požárem. Na střeše byla opět vztyčena věžička s dříve tzv. popravčím zvonkem. V prvním patře byly obnoveny shořelé stropy a r. 1843 se přestavěly renesanční schody z velké vstupní síně do mezipatra budovy, které si vyžádaly úpravu klenby nad vyústěním

Z roku 1848 pochází plán od Jindřicha Peschelema na přestavbu budovy pro nastěhování okresního soudu. Dnešní velká vstupní síň byla tehdy přepříčkována na užší předsíň se schody do mezipatra a na tříprostorový byt soudního sluhy. Jižní sloupová síň v přízemí vlevo vstupní haly sloužila jako skladiště jarmarečních stánků a měla být předělena za účelem zřízení obecní kanceláře. Za ní v jižním traktu následoval těsný byt vězného s předsíní. Po obou stranách zadního schodiště se nacházely vězeňské cely. V severním traktu za dnešní vstupní halou následoval kvelb vojenské strážnice, pak dva klenuté prostory městské váhy a konečně skladiště hasičských potřeb. V mezipatře se vstupem ze zadních schodů se nacházelo městské vězení a vedle něj na střední pilíř klenutý kvelb, v obou se měnila okna a měl být zazděn vstup do arestu ze schodů. V prvním patře byla přidáním nových příček zřízena nová střední chodba. Severní sloupová síň v sv. roku byla příčkami rozdrobena na několik kanceláří, předsíň a kuchyni. Severní sloupová síň byla bezprostředně spojena se střední chodbou prvního patra. V pokračování severního traktu měla být soudní čekárna, dál soudní síň a konečně kancelář, které vznikly spolu se sousední chodbou předělením největšího sálu v budově. V jižním traktu se nacházely převážně kanceláře berního úřadu a registratura. Před úpravou pro okresní soud přední část prvního patra při hlavním průčelí sloužila jako prostorný byt s černou kuchyní, spižírnou, ložnicí... Roku 1874 - 5 byl zrušen dosavadní hlavní vchod z náměstí a byl zřízen nový z ulice Radnická, v místě nynějšího 2. okna od náměstí.

Po vyklizení budovy soudem roku 1931 byla budova přeměněna na muzeum a obecní knihovnu až do poloviny 20. století. O rok později byla v budově nově zřízena zasedací síň rady. V květnu 1945 se radnice stala dějištěm protifašistického povstání, jehož obětem je věnována pamětní deska ve vestibulu. Teprve roku 1968 byl zrušen vstup do radnice z ulice Radnická a navrácen na původní místo a to z náměstí.

K posledním úpravám došlo v letech 1997 až 1999. V přízemí jsou klenuté stropy zdobené vegetabilním ornamentem. V zasedací místnosti v 1. patře je druhotně umístěn dřevěný gotický strop ze zrušené hospody U Bílého anděla datovaný kolem roku 1440.