Správná odpověď

Poptávka po věžních hodinách přinutila mistra Jana Dvořáka a jeho syna Aloise zabývat se jejich výrobou. Věžní, elektrické a kyvadlové hodiny začali oficiálně vyrábět ve své vyškovské dílně na počátku 20. století. Zejména věžní hodiny byly uznávány v celém Rakousko-Uhersku. Do roku 1937 bylo vyrobeno na 500 kusů věžních hodin, které směřovaly do různých zemí světa (také do Ameriky, Švýcarska nebo Polska). Téhož roku Alois Dvořák tragicky zemřel a výrobu převzal syn Václav. Vyškovský závod se udržel i po celou dobu okupace. Roku 1949 došlo k jeho znárodnění a vedoucím byl jmenován dosavadní majitel Václav Dvořák. Ve stejném roce zde byly vyrobeny hodiny pro velkomeziříčskou věž. Po několika měsících byl Dvořák povolán na ředitelství národního podniku Chronotechna, kde působil téměř pět let jako vedoucí vývoje. V té době nastal velký úpadek výroby věžních hodin a došlo i k nátlaku na zrušení vyškovského závodu. Jelikož se ale nedařilo najít nového výrobce a opraváře věžních hodin, byl tamní národní výbor přinucen řešit obnovu místní opravny a výrobny. Stalo se tak v roce 1955 v rámci Okresního průmyslového podniku ve Vyškově. Celou akci vedl opět Václav Dvořák. Do této provozovny byli přijati noví pracovníci a mezi nimi Dvořákův syn Vladimír, zakladatel novodobé firmy Chronos. V poválečném období vyškovský závod vyrobil a opravil stovky věžních hodin po celé České a Slovenské republice.