10 / 15
Vinný šenk
Šenk z roku 1484 nás uchvá-
tí svou starobylostí. Přední
místnost šenku je klenutá
z kamene a omítnutá ještě
původní omítkou, na které
byly objeveny dochované
původní nápisy a kresby vyja-
dřující nejrůznější výjevy z teh-
dejšího života, které tam patrně
tehdejší „zákazníci“ kreslili. Frag-
menty architektury a kresbu věže je
možno považovat za zbytky nejstaršího
zobrazení meziříčského hradu či opevnění
města. V současnosti se zde nachází šenk s kavárnou.
Spisovatelka a sběratelka lidového umění Fran-
tiška Stránecká (1839–1888), nazývána někdy
také „moravská Božena Němcová“, se narodila ve Velkém Meziříčí.
Její otec František Všetečka vykonával úřad purkrabího na velkomezi-
říčském zámku. Františka své mládí prožila na zámku v nedaleké Strá-
necké Zhoři, podle které si zvolila svůj pseudonymStránecká. Dodnes je
její rodný dům zdoben bystou, jako připomínka jejího života u nás.
Rodný dům
Františky Stránecké
Starý křesťanský hřbitov
Hřbitov „na Moráni“ vznikl kvůli morové epi-
demii ve městě v roce 1553. Z doby
založení pocházejí i tři nejstarší ná-
hrobky v kostele. Po 2. světové
válce vznikl za městem nový
hřbitov a pohřby na Moráni
byly od 50. let 20. století
pouze výjimkou. Při pro-
cházce po starém hřbito-
vě můžeme vidět několik
dochovaných náhrobků
významných osobností,
na které nás upozorní in-
formační tabule při vstupu
na hřbitov. Dochováno je zde
přibližně 210 náhrobků. Hřbi-
tov byl vybudován kolem kostela
Nejsvětější Trojice.
Židovský hřbitov
Počátky židovského hřbitova
sahají do roku 1650. Hřbitov
má tvar přibližně pětiúhelníku.
Nachází se zde 1 306 ks ná-
hrobků. Nejstarší z nich pochází
z roku 1677. Nápisy na hrobech
jsou hebrejské, německé i čes-
ké. V pravém dolním rohu stojí
malá obřadní síň z roku 1880.
Pro shlédnutí hřbitova si zájemci
mohou zapůjčit klíč v Muzeu
Velké Meziříčí nebo v Turistic-
kém informačním centru Velké
Meziříčí.