Židé směli mít v minulosti
pouze stále stejný počet
domů. Nejdříve to bylo
10, později 23 a od roku
1710 pak 32 domů. Pro-
tože však počet obyvatel
rostl, snažili se získat dal-
ší prostory zahušťováním
zástavby. Vznikl tak jev
typický pro židovská města.
Pod jedním vchodem, který
znamenal dům, byly v zadním
traktu dostavovány další budovy.
Často také měly dva vedlejší domy
společný vchod. Dnes jsou průchody
většinou neveřejné.
Přejdeme na protější stranu ulice, kde uvidíme další charakte-
ristické rysy středověké zástavby.Jsou to tzv. prampouchy ,
rozpěrné oblouky, které zadržují tlak zdiva v úzkých uličkách.
Projdeme uličkou K Haltýři a ocitneme se v místech,
kde dříve tekla mlýnská strouha, oddělující židovské město
od křesťanského. Ulička Fortna vpravo vede na Náměstí. Jako
spojnice se židovskýmměstem bývala v minulosti na noc uza-
vírána vraty. My se však vrátíme uličkou V Podloubí zpět
na ulici Novosady .
Původně zde bylo neprůjezd-
né náměstí ulicového typu
s vlastní kašnou . Po obou
stranách stály dvoupodlažní
domky, z nichž se zachovala
jen část. V přízemí směrem
do ulice byly umístěny krám-
ky a dílny, v patře se bydlelo.
Ve východní části ulice leželo
správní i náboženské centrum
židovské obce.