Původně zde bylo neprůjezdné
náměstí ulicového typu s vlastní
kašnou . Po obou stranách stály
dvoupodlažní domky, z nichž se za-
chovala jen část. V přízemí směrem
do ulice byly umístěny krámky a díl-
ny, v patře se bydlelo. Ve východní
části ulice leželo správní i nábožen-
ské centrum židovské obce.
Židé směli mít v minulosti pouze stále stejný počet domů.
Nejdříve to bylo 10, později 23 a od roku 1710 pak 32 domů.
Protože však počet obyvatel rostl, snažili se získat další pro-
story zahušťováním zástavby. Vznikl tak jev typický pro ži-
dovská města. Pod jedním vchodem, který znamenal dům,
byly v zadním traktu dostavovány další budovy. Často také
měly dva vedlejší domy společný vchod. Dnes jsou průchody
většinou neveřejné.
Přejdeme na protější stranu ulice, kde uvidíme další
charakteristické rysy středověké zástavby. Jsou to tzv.
prampouchy , rozpěrné oblouky, které zadržují tlak zdiva
v úzkých uličkách. Projdeme uličkou
K Haltýři
a ocitne-
me se v místech, kde dříve tekla mlýnská strouha, oddělující
židovské město od křesťanského. Ulička
Fortna
vpravo vede
na Náměstí. Jako spojnice se židovským městem bývala
v minulosti na noc uzavírána vraty. My se však vrátíme
uličkou
V Podloubí
zpět na ulici
Novosady
.
4
1
6
3
5