Meziříčí o Vánocích roku 1620
Podzim roku 1620 se pro město mezi řekami nevyvíjel dobře. Již od léta předešlého roku spravovali panství místo katolického pána Lva Buriana Berky z Dubé stavovští komisaři. Ti ve městě podle potřeby ubytovávali vojsko, což bylo spojeno s nemalými útrapami měšťanů. Nejen tělesné požitky však byly omezeny. Po dvou desetiletích od rekatolizace byl roku 1619 protestanty z města vyhnán katolický kněz Mikuláš Hrubský a místo něj se zde usadil nekatolík Samuel Kosořský. Z kostela byly vyházeny obrazy i další předměty připomínající katolické obřady. Určena ke zničení se na hřbitově u kostela ocitla i starobylá socha Madony.
Dne 8. listopadu 1620 byla stavovská vojska poražena v osudné bitvě na pražské Bílé hoře. Vítězné císařské vojsko včetně spojenců se vydalo na tažení zemí.
K Meziříčí přitáhli jako první polští kozáci, kteří se však zaměřili především na lépe dostupné okolní vsi. Zato valonští rejtaři se už pustili do dobývání městských hradeb. Část měšťanů (katolíků) se pokusila získat lepší pozici tím, že je 13. 12. vpustila za hradby. Ani to však nezabránilo „plundrování“ města i zámku bez ohledu na konfesi. Rabování bylo tehdy běžné, protože kořist byla regulérní součástí vojenského platu. Před císařskými vojáky utekl 15. 12. i kněz Samuel Kosořský.
Vydrancované město zachránil nakonec sám vítěz od Bílé hory – císařský generál Karel Bonaventura Buquoy. Do města přijel krátce před Vánocemi, a protože jeho vojáci zabránili dalšímu loupení, byl uvítán jako král. Ubytovali ho v tzv. Soukenickém domě (čp. 78) a věnovali mu stříbrný řetěz, který každoročně získával král střelců.
Hrabě strávil ve městě vánoční svátky, které přinesly pokojný čas i otřesenému městu. Katolický generál se postaral i o sochu Bohorodičky, když ji vrátil zpět na hlavní oltář v kostele.
V následujících bouřlivých letech třicetileté války bylo město ještě mnohokrát vydrancováno protahujícími vojáky, kteří se marně snažili získat od zchudlých měšťanů jmění, které už dávno neměli. Připomínkou relativně klidných Vánoc roku 1620 tak zůstala jen gotická socha Madony Velkomeziříčské, která je v kostele svatého Mikuláše dodnes.
Ripp