1. Úvodní stránka
  2. R. 1440 – 1552 - Páni z Lomnice a z Pernštejna

R. 1440 – 1552 - Páni z Lomnice a z Pernštejna

R. 1440 – 1528 - Na zámek se opět vrací páni z Lomnice
Z nich první Jan z Lomnice se svým synem Václavem v roce 1446 vystavěli most pod zámkem, obnovili měšťanům odúmrť a městské právo. V roce 1450 vpadli za nich do našeho města Uhři, vydrancovali a vypálili je, že zůstal jen kostel a zámek. Pan Václav v roce 1452 doprovázel krále Bedřicha IV. na cestě do Říma. Po panu Janov...i, který bával zemským hejtmanem moravským, nastoupil v majitelství zdejšího panství jeho syn pan Václav sám. V roce 1455 byl již mrtev. Po něm jeho sirotkům Janovi a Bohunce a jejich zdejšímu panství za poručníka ustanovil král Jiří Poděbradský pana Bohuše z Lomnice. Jelikož však on to nedbale zastával, svěřil poručnictví nad nimi svému synu Viktorinovi, tehdy zemskému hejtmanu moravskému. Ten za pomoci zdejších měšťanů nastoupil ve správu zdejšího panství. Za pomoc tu byli zdejší měšťané od krále Jiřího z Poděbrad pochváleni. Příští král český Ladislav pak potvrdil v roce 1456 osiřelým dětem za poručnici jejich matku Kateřinu. Ona však po dvou letech v poslední vůli celé panství s hradem poručila Janu a Bohunce z Lomnice.
V roce 1463 král Jiří Poděbradský potvrdil městu privileje za to, že mu byli věrni. V roce 1468 opět Uhři přepadli a vydrancovali naše město. Pan Jan z Lomnice, syn Václavův, byl pak v letech 1496 až 1515 nejvyšším komorníkem a zemským hejtmanem. Půjčil králi Vladislavovi deset tisíc zlatých uherských a za to do zástavy dostal hrad Špilberg a čtyři vesnice. Sám pak v roce 1490 přiznal, že dluží zdejšímu špitálu 250 zlatých. V roce 1491 vymohl městu jarmark na úterek po neděli provodní. Za něho rozšířena a upravena radnice a v roce 1499 zdejší ševcovský cech obdržel artikule. V jeho době v letech 1470 – 1498 žil zde v městě slavný zvonař Jan.
Pan Jan z Lomnice byl dvakrát ženat. Zemřel ve Vídni 20. března 1515. V poslední vůli majetek zdejší rozdělil svým synům Jindřichovi, Zdeňkovi, Janovi, Vilémovi, Václavovi a Vladislavovi. Tito bratři však nevládli dlouho svým dědictvím a prodali zdejší panství v letech 1528 – 1529 panu Janovi z Pernštejna.

R. 1528 – 1552 - Páni z Pernštejna
První z nich byl pan Jan z Pernštejna. V jeho době byl zde v městě velký blahobyt. Měšťané zdejší měli v okovaných pevných truhlicích pruty zlata, drahocenné zbraně a drahé kožešinové oděvy. Tehdy zdržovalo se v městě mnoho šlechtických rodin. Za něho purkmistrem zde byl pan vladyka Mikuláš Michek, pán na Radostíně a Ostrově. Za něho v roce 1529 – 30 přistavována byla dosavadní radnice a naproti na rohu náměstí nynější dům č. 77, postavil si nádherný palác s mazhausem na kamenných sloupech.
Pan Jan z Pernštejna udělil městu různá práva. Potvrdil městu odúmrť, odpustil mýta a různé poplatky za to, že měšťané se uvolili spravovati cesty. Za něho platilo město 26 kop a 6 krejcarů královské berně. Na jeho žádost sám král Ferdinand I. provolil měšťanům, aby směli červeným voskem pečetit, na židlicích červeným suknem potažených při sesích v radním domě sedět a v komorových vozech se vozit a za věrnost k němu aby ve všech svobodách městských, handlech a svobodných živnostech jako královská města zůstávali, a uznal, aby obyvatelstvo v městě ne tak v člověčenské poddanosti, ale jenom jako pod ochranou vrchnosti pozůstávalo a své svobodné po pořádku várky a výstavy piva jak od starodávna a to od roku 1009, kdy vystavěné bylo, dále na věčné časy užívalo. To dáno a potvrzeno ve Vídni v roce 1548. Za Jana z Pernštejna smělo město propouštěti své poddané. Jeho synové Jaroslav a Vratislav z Pernštejna prodali pak zdejší panství v roce 1552 bohatému panu Zikmundu Heldtovi z Kementu J. C. M. radě a místokancléři království českého.

O dalších pánech si můžete přečíst zase příště.

Čerpáno z: TŘETÍ KRONIKÁŘSKÉ KUKÁTKO VELKOMEZIŘÍČSKÉ
Autor: Rudolf Dočkal
Vydáno r. 1947