Vichřice – zájmový bod č. 5

V roce 1984 zlikvidovala smrkové porosty na tomto území vichřice.

Po půlnoci z 12. na 13. července 1984 udeřila na Vysočinu nebývalou silou bouře spojená s vichřicí o rychlosti větru 150 km/hod doprovázená lijákem a krupobitím. V lesích na Třebíčsku, Jihlavsku, Žďársku a Znojemsku napáchala velké škody. Výše kalamity v době od poloviny roku 1984 do konce roku 1985 přesáhla v této části kraje 3 miliony 200 tisíc m3.

Prázdninový den 12. červenec 1984 byl krásný a bezoblačný, s teplotou vzduchu přes 30 st. C. Náhlou změnu způsobil průnik chladného arktického vzduchu do obrovské masy horkého tropického vzduchu nad naším územím. Z bouřek šířících se po půlnoci po celé republice během dvou hodin napršelo místy 40 – 70 mm vody. Nárazový vítr o síle orkánu polámal převážně smrky všech věkových tříd. Největší škody napáchal vítr v pruhu vedoucím od Novohradských hor přes Českomoravskou vrchovinu a dále přes Brno na Moravskou bránu. Kalamitní dříví bylo silně znehodnoceno roztříštěním a rozlámáním. Kromě znehodnoceného dříví a z toho vzniklých peněžních škod to byla mimořádně těžká kalamita i z hlediska bezpečnosti při jejím zpracování. Polomové plochy byly překryty zlomy a vývraty s nakupenými korunami a s nebezpečně napruženými lukovitě ohnutými stojícími stromy. Všechno bylo zpřeházeno vzájemně přes sebe.

Katastrofálně bylo postiženo právě polesí Oslavička na lesním závodě Jihlava, kde orkán doslova rozvrátil rozsáhlé lesní území na ploše tří tisíc hektarů. Více než 200 000 krychlových metrů dříví na tomto území bylo vichřicí zcela znehodnoceno roztříštěním. Díky výpomoci z ostatních nekalamitních závodů byla likvidace kalamity velmi rychlá. Z té doby pochází asfaltové svážnice, které usnadnily odvoz vytěžného dřeva na nádražích byly zřízeny nouzové a dočasné manipulační a expediční sklady.

Nově vysazené smrky byly o třicet let později postiženy díky dlouhodobému suchu kůrovcovou kalamitou. Toto vypovídá o nestabilitě takovýchto jednodruhových – monokulturních porostů dřeviny, která se před začátkem lesního hospodaření v této nadmořské výšce prakticky nevyskytovala.