Vež kostelní, nebo městská?

Přehrát zvukový komentář    uložit do zařízení

Dominanta náměstí i chrámu sv. Mikuláše v sobě skrývá jeden paradox. Věž majetkově nikdy nepatřila ke kostelu, ale vlastnilo ji město. Její původní účely byly totiž pozorovací a obranné. Do majetku církve přešla pro nezájem samosprávy teprve v roce 1960.

Dokončení nejstarší stavební fáze spadá do doby kolem roku 1411. Tehdy věž získala pravidelný čtvercový půdorys se zdmi o síle 2,6 - 3 m. Až do roku 1806 věž rostla stále do výšky. Poprvé renesanční přístavbou v roce 1607 a podruhé v letech 1698 – 1728, kdy byla ozdobena dvojitou cibulovitou bání s vrcholovým křížem a lucernou.

Vysoká stavba, krytá od poloviny 17. století plechem, přitahovala pochopitelně blesky. Poprvé věž hořela 28. dubna 1696 a ničivému požáru padla za oběť střecha, hodiny a některé zvony. Podobné následky měl i oheň z 28. února 1806. Následnou opravou se výška krovu snížila na dnešních 64 metrů.

Do historie městské hlásky se však nezapsaly jenom požáry, ale například i zemětřesení (1606), kulový blesk (1743), smrtelný pád klempíře Antonína Kolovrátka (1872) a válečné rekvizice zvonů (1917, 1942).

Svým vývojem prošly i spodní části věže. Po celý středověk se na věž vstupovalo v úrovni prvního patra, a to pouze zevnitř kostela. Dnešní vchod vznikl přístavbou točitého schodiště v 18. století. Až v roce 1883 byl pro zkrácení únikových cest proražen průchod do kostela skrz věž. Současný charakter hlavního vstupu do kostela získal zásluhou elegantního portálu (1954) podle návrhu sochaře a rodáka Jiřího Marka.

Víte, že meziříčská věž měla až do roku 1953 také své stálé obyvatele?

Autor: Martin Štindl