V hradbách a před branami města

Přehrát zvukový komentář uložit do zařízení

Kostel sv. Kříže a sousední špitál poskytovaly poslední útočiště pro přestárlé a chudé obyvatelstvo. Ze sanitárních důvodů tyto stavby tvořily typického souseda městských bran. V Meziříčí vznikly nejpozději na přelomu 14. a 15. století. Špitál nejprve fungoval z městských peněz. Od roku 1563 až do převratu v roce 1948 pak jako panská nadace.
Městské opevnění chránilo město fyzicky i právně. Ve Velkém Meziříčí bylo dobudováno teprve v 16. století a spojovalo město se zámkem. V průběhu třicetileté války (1618-1648) však značně utrpělo a prakticky ztratilo svůj obranný význam. Jeho pozůstat- ky včetně obranných bašt lze na jihovýchodním okraji historického centra a v prostoru pod zámkem nalézt dodnes.
Oficiální průchody skrze městskou hradbu tvořily drobné fortny a městské brány. V Meziříčí stávaly brány tři, Horní, Dolní a Vrchovecká, zvaná též Podhradská, a k nim se někdy připočítává i mostecká brána Malostránská. Brány, na rozdíl od rozpadlých hradebních zdí, sloužily jako symbol předělu až do 19. století, kdy byly postupně privatizovány a bořeny. Dochovala se pouze renesanční Dolní brána za špitálním kostelem.
Všechny potenciální hrozby středověkého města končily nemilosrdně před hradbou. Byli to nejen nezvaní nebo nemocní hosté, ale například i smetiště, dobově nazývané „smetliště" (1557). Záměrně mimo město bývala umístěna také katovna. Za řekou pod Dolní branou stojí od poloviny 17. století. Během let se v jejích zdech střídali kati, ale i rasové a biřici. Domek s pohnutou historií nejnověji využila skupina historického šermu.

Víte, že nejkrásnější náhrobky špitálního kostela připomínají zdejšího pána a místokancléře Českého království Zikmunda Helta z Kementu (+ 1564)?

Hornoměstská brána, zbořena roku 1890.

Autor: Martin Štindl