Zámek

Přehrát zvukový komentář uložit do zařízení

Meziříčský zámek představuje kroniku města vepsanou do kamene. Nezbudoval jej dávný kupec Sámo, jak o tom bájí renesanční pověsti, ale i tak patří mezi nejstarší šlechtické hrady na Moravě. Jeho románské počátky sahají do první třetiny 13. století a pojí se s pány erbu orlího křídla.
Do poloviny 15. století hrad získal jedinečné opevnění tvořené nárožními baštami a opakovaně lomenou zdí. Ale to už se v jeho síních pod vedením vlivného Lacka z Kravař sepisoval stížný list proti Husovu uvěznění na koncilu v Kostnici.
V 16. století hrad ozdobila gotická arkáda, renesanční vstupní brána a soukromá kaple Heltů z Kementu. Roku 1576 se zde konal sjezd luteránsky orientované šlechty a v době třicetileté války zámek vyplenila švédská vojska generála Torstenssona (1643). Po ničivém požáru v roce 1723 zámek přišel o své obranné věže, ale díky přestavbě pražského stavitele F. V. Špačka získal dochovanou barokní tvář.
Dnešní podobě přiblížila zámek úprava v duchu anglické gotiky provedená knížaty z Lobkoviců. Na počátku 20. století zámek zažil své historicky nejslavnější chvíle. Velké Meziříčí bylo v září roku 1909 dějištěm vojenských manévrů a zámecký pán František hrabě Harrach zde osobně hostil rakouského císaře Františka Josefa I. i jeho německého spojence Viléma II. Zámek byl za tímto účelem elektrifikován a vybaven telegrafním i telefonickým spojením. Díky manévrům zámecký interiér získal i svou nejzajímavější památku – sarajevský kapesník zavražděného následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda s prvními kapkami krve prolitými v začínající 1. světové válce.
Po obnově demokratických poměrů byl zámek v devadesátých letech 20. století restituován a dnes je vedle muzea sídlem rodiny Podstatzky-Lichtenstein.

Víte, že v jižním křídle zámku byla teprve nedávno odhalena nástěnná scéna jezdeckého souboje, kterého se účastní rytíř s erbem orlího křídla?

Autor: Martin Štindl