Husův dům

Před 85 lety byl v našem městě slavnostně otevřen sborový dům Českobratrské církve evangelické. Po více než třech stoletích se tak meziříčští evangelíci zase mohli setkávat ve své budově.

Přestože v 16. století měli v Meziříčí evangelíci v některých obdobích převahu nad katolíky a konali svoje bohoslužby v hlavním kostele sv. Mikuláše, v následujících stoletích nastoupila protireformace. Tak se stalo, že po vyhlášení tolerančního patentu v roce 1781 nebylo ve městě a na celém panství ani tolik evangelíků, aby si mohli zřídit vlastní modlitebnu. K dosažení potřebného počtu 100 rodin se spojili věřící z panství Velké Meziříčí, Třebíč, Puklice a Brtnice, kteří dostali v roce 1783 povolení zřídit evangelický sbor v Horních Vilémovicích na Třebíčsku. V následujících letech tam postavili kostel, do kterého dlouhá léta putovali k bohoslužbám i evangelíci z Velkomeziříčska.

Teprve roku 1919 byla v Meziříčí založena kazatelská stanice a bohoslužby se konaly ve škole za kostelem. V roce 1925 byl zakoupen pozemek nedaleko školy Světlá a na něm v následujících dvou letech vyrostla budova, která se měla stát střediskem náboženského života evangelíků. Celá stavba stála více než 210 tisíc korun, jež hradili členové sboru dobrovolnými příspěvky. Dalších 50 tisíc korun bylo ušetřeno dobrovolnou prací na stavbě a bezplatným poskytnutím potahů.

V neděli 11. září 1927 se sešlo tolik účastníků slavnostního otevření, že nebylo možno zahájit slavnost ve škole, kde se dosud konaly bohoslužby. Všichni by se tam nevešli. Proto začátek proběhl v sokolovně na náměstí, odkud pak slavnostní průvod přešel k novému sborovému domu. Zde stavitel odevzdal klíče od domu náměstku seniora českobratrské církve doktoru Ferdinandovi Hrejsovi, profesoru Husovy fakulty v Praze. Následoval vlastní akt předání, modlitba, kázání a blahopřejné projevy hostů. Odpoledne se konala ordinace nového hornovilémovického vikáře Josefa Závodského, který se stal po zřízení samostatného sboru v roce 1929 prvním velkomeziříčským farářem.

Ripp