Základní školství ve městě
První škola byla v Meziříčí již ve 14. století. Od té doby se vystřídalo i několik školních budov. Na konci 18. století tehdejší budova školy u kostela (v místech, kde je dnes prodejna NEKO) nestačila, a proto byla roku 1801 na náměstí postavena nová triviální škola (dnes budova městského úřadu a spořitelny).
Na její stavbu přispěla majitelka panství kněžna Marie Eleonora Liechtensteinová. Budova byla jednopatrová, v přzemí měla dvě třídy a v patře dva byty pro učitele. Do dvora byla postavena třetí třída, která byla využita jako byt podučitelů. Roku 1853 byla ministerským dekretem a výnosem Zemského školního úřadu stávající škola přeměněna na hlavní farní školu. Ve stejném roce byla budova zvýšena o druhé patro. Na základě školské reformy převzal roku 1869 dozor nad školami stát a škola se přejmenovala na "národní".
Roku 1887 bylo povoleno zřídit chlapeckou a dívčí měšťanskou školu, pro kterou nechalo město postavit novou budovu na místě bývalých masných krámů. Stavba proběhla v letech 1888 - 89 a jako stavební materiál posloužil i kámen ze zbořených městských hradeb. Plány zhotovil architekt Alex Linsbauer, stavbu provedl stavitel Josef Sadílek z Nového Města na Moravě. Škola měla 8 tříd, kreslírnu, 4 kabinety, sborovnu a ředitelnu. V přízemí byla tělocvična a byt školníka. Zvláštním vchodem se z ulice vcházelo do dvou místností vyhrazených pro mateřskou školu, do veřejné čítárny a městského musea. Až do roku 1953 zde byla chlapecká a dívčí národní škola.
Až do roku 1871 měla svou školu i židovská obec. V tomto roce byla zřízena německá obecná škola a židovská škola zanikla, když žáci přešli do této německé školy. Kromě židovských dětí navštěvovali tuto školu potomci zámeckých úředníků, zaměstnanců státních úřadů i továren. V letech 1890 - 91 byla pro školu postavena nová budova na Karlově (dnes ul. Sokolovská). Německá škola byla původně trojtřídní. Po otevření reálky zde byla od roku 1902 česká dívčí měšťanská škola a od roku 1908 i chlapecká. Koncem 40. let byly dřívější měšťanky přejmenovány na školy střední, dosud zvlášť pro chlapce a dívky. Německá škola přešla roku 1902 do budovy za kostelem. Jak žáků ubývalo, zmenšila se na jednotřídní, a po roce 1918 zanikla.
V roce 1953 byla jedna z národních škol sloučena s jednou školou střední v osmiletou střední školu a druhá národní škola s další střední školou a dokonce s gymnáziem dostaly společnou správu jako jedenáctiletá střední škola. Osmiletá sídlila v budovách za kostelem a na Sokolovské ulici, zatímco jedenáctiletka v budově gymnaziální. Počátkem 60. let byla jedenáctiletka opět rozdělena a po zavedení devítileté školní docházky získaly obě základní školy do svého názvu přívlastek "devítiletá". I. ZDŠ sídlila nadále ve dvou budovách - třídy prvního stupně v ulici Komenského a pro druhý stupeň v ulici Sokolovské. II. ZDŠ pak stále s gymnáziem v jedné budově. S nástupem silných populačních ročníků musely některé třídy v 70. a 80. letech směnovat a II. ZDŠ dokonce vyvážela některé ročníky do škol v Hrbově a Jabloňově.
V říjnu 1982 byla konečně zahájena stavba nové základní školy v Čechových sadech. 1. září 1987 byla otevřena jako čtyřiadvacetitřídní. II. základní škola tak mohla po dlouhých letech opustit budovu gymnázia a přestěhovat se na ulici Oslavická.
Jelikož základní škola se sídlem na Sokolovské ulici stále využívala více budov, město usilovalo o stavbu nové základní školy. A tak v letech 2001 - 2003 vyrostla v Čechových sadech, na ulici Školní, III. základní škola s kapacitou 18 tříd.