František Sáblík - továrník i mecenáš

Narodil se 13. května 1873 rodičům Františkovi a Anně Sáblíkovým na velkomeziříčském Horním Městě č. p. 375. Po absolvování obecné školy ve městě se vyučil obchodním příručím u koloniální a materialistické firmy Viléma Krämera v Křižanově a pak odešel do světa na zkušenou.

Jeho kroky vedly do rakouské Vídně, kde se stal obchodním cestujícím ve velkoobchodě koloniálním zbožím Viktora Eiserta. Ten obchodoval mimo jiné i s mořskými houbami, a tak se Sáblík stal v tomto oboru odborníkem.

V roce 1897 koupil jednu z poboček firmy ve Vídni a osamostatnil se. Během tří roků vybudoval sklad, bělírnu a další pobočku ve Vídni, kde začal prodávat i voňavky. Svoje závody vybavil elektrickými stoji, takže byly v té době jedinečné v celé Evropě. Za pomoci manželky rozšířil firmu o nákup a prodej srnčích kožek, luffy, mušlí a čištěných lastur.

Po vzniku samostatného Československa přenesl v roce 1920 hlavní závod do Velkého Meziříčí. Zde vystavěl na Horním Městě provozní budovu na místě stodoly, kterou zakoupil v předešlém roce. Ve Vídni zůstala jen pobočka pod vedením jeho choti. Byla to v té době asi jediná pobočka ve Vídni, která měla vedení ve Velkém Meziříčí. V dalších letech Sáblík firmu rozšířil. Její zvláštností bylo a dosud je, že budovy stojí po obou stranách silnice.

Ve své továrně měl Sáblík soukromé muzeum, kde vystavoval lastury a preparované mořské živočichy. Část své sbírky věnoval v roce 1931 velkomeziříčskému muzeu a na exponáty nechal svým nákladem vyrobit i vitríny. Zbývající část pak muzeum získalo po roce 1946.

Vedle muzea podporoval František Sáblík ve městě i jiné aktivity. Nechal například svým nákladem upravit údolí kolem řeky Balinky, které nazval na počest své ženy „Anenské údolí". Zřídil i dřevěný odpočinkový pavilon. Měl v úmyslu zde vybudovat sanatorium, k tomu však nikdy nedošlo. Obdivovaná byla také Sáblíkova zahrada, kterou můžeme dobře pozorovat na dobových fotografiích Světlé.

Když byly po první světové válce obnoveny zvony na farním kostele, přispěli i Sáblíkovi. Nápis na zvonu Cyril a Metoděj dosvědčoval, že „Ke cti sv. Cyrila a Metoděje věnovali František Harrach, manželé Sáblíkovi a manželé Trochtovi. L. P. 1927."

František Sáblík zemřel 2. února 1953 bezdětný a je pochován na Novém hřbitově. Na místě jeho rodného domu dnes stojí bytové domy na Paloukách, továrna pokračuje pod názvem ALPA.

Ripp