Po kom je pojmenována ulice Generála Jaroše

Jiří Jaroš se narodil 16. ledna 1896 v rodině stolařského mistra Karla Jaroše na velkomeziříčském Ostrůvku. Vystudoval čtyři třídy reálky ve svém rodišti a pak pokračoval na české státní průmyslové škole v Brně, kde maturoval v březnu 1915. Mezitím vypukla světová válka a Jiří Jaroš byl již v dubnu 1915 odveden k pěšímu pluku č. 81 v Jihlavě.

Po absolvování základního výcviku a školy pro důstojníky pěchoty v záloze odešel v lednu 1916 na ruskou frontu. Zde padl do ruského zajetí a zapojil se do československých legií v Rusku. Do vlasti se vrátil v červnu 1920. Byl činný v legionářském hnutí, působil jako redaktor časopisu Legionářské sjednocení a dalších.

Po návratu se stal vojákem z povolání. Působil v Brně, Užhorodě, Olomouci, Praze a ve druhé polovině 30. let byl velitelem pěšího pluku č. 24 ve Znojmě v hodnosti plukovníka. Zde zůstal až do zrušení útvaru v červenci 1939. Pak byl převeden pod ministerstvo vnitra a přešel do zemské pobočky Nejvyššího cenového úřadu v Brně.

Již v březnu 1939 se zapojil do odbojové činnosti Obrany národa jako velitel pro oblast Velkého Meziříčí, Třebíče a Moravských Budějovic. V prosinci 1939 byl zatčen gestapem a nakonec odsouzen pro přípravu velezrady a nadržování nepříteli k trestu smrti. Po celou dobu věznění se choval velmi statečně, bral vinu na sebe, aby zachránil své spolupracovníky. Jeho přání, aby byl jako důstojník zastřelen, bylo zamítnuto. Popraven byl ve Stuttgartu dne 6. dubna 1943 stětím.

V roce 1946 byl povýšen in memoriam do hodnosti brigádního generála. Na jeho rodném domě byla odhalena pamětní deska, kterou vytvořil Jiří Marek. Po zbourání domu je deska uložena v muzeu.

Ripp