R. 1552 - 1592 Heldtové z Kementu

Pan Zikmund Heldt z Kementu byl pán velmi vzdělaný. V mládí navštěvoval školy domácí a cizí. Uměl mluvit česky, německy a latinsky. Byl učitelem synů krále Ferdinanda a to Maxmiliána a Ferdinanda. Býval povoláván k překládání státních listin z Čech. Byl radou a důvěrníkem císaře a krále Ferdinanda, jehož syn Ferdinand na c...estě z Polné do Brna u něho zde v zámku noclehoval. Byl pak povýšen do panského stavu. Byl dvakrát ženat a to s Alenou Konickou ze Švábenic a pak s příbuznou Alenou Meziříčskou z Lomnice, s níž měl dva syny Zikmunda a Vladislava a dvě dcery Zuzanu a Alenu, která v mládí zemřela. Byl pán velmi dobrotivý ke svým poddaným. Vymohl městu dva jarmarky, udělil nová nadání, potvrzení starých městských práv a odúmrť. Upravil artikule spolku literátskému platy učitelům na městské latinské škole, postavil kapli svaté Trojice, obnovil kostelíček svatého Kříže a v roce 1563 udělal nadace špitálu. Ačkoliv byl horlivým katolíkem, byl při tom shovívavým k tehdejším podobojím a evangelikům. Podporoval v městě knihtiskařství. Císař a král Ferdinand I. dal mu svolení, aby svůj majetek mohl poručiti komukoliv. Jelikož dítky neměl dospělé, ustanovil jim ve svém domě na Menším městě pražském v roce 1562 poručníky. Zemřel v roce 1564, ve stáří 50 let a pochován zde ve špitáském kostelíčku sv. Kříže, kde pomník s nápisem, postavený mu manželkou Alenou, dosud je jako stará památka z doby té zachován. V roce 1558 zuřil u nás v městě mor, kdy mnoho lidí umíralo i na ulicích, proto vrchnost zakázala pálit a prodávat kořalku.
Vdova po něm Alena, provdala se potom za pana Václava Berku z Dubé a Lipého, nejvyššího sudího království českého a majitele panství budišovského. Oddala se horlivě náboženství evangelickému-luteránskému a své dítky po horlivém katolíku Zikmundu Heldtovi vychovala ve víře luteránské. Zavřela městskou katolickou školu latinskou a pomocí luteránské šlechty a kněžstva zavedla na zdejším panství koncesi augšpurskou. Ustanovila církevní řád, podporovala zde knihtiskařství a pomocí okolní šlechty zřídila zde v městě, naproti kostelu, šlechtické gymnasium. Odpustila kupcům dávky z vína, vymohla přeložení trhů a potvrdila městu privilegie. Druhý její manžel pan Václav Berka zemřel v roce 1575 a opět ovdovělá manželka Alena v Praze v týnském kostele, u dveří sakristie dala mu postavit pomník s latinským nápisem.
Nejstarší syn Heldtův byl také velmi literně vzdělán. Zemřel však mladý v roce 1581. Jeho mladší bratr Vladislav studoval na protestantské universitě v Lipsku a Virtemberce. Proti vůli matky Aleny, kdy byl ještě mladý, oženil se nevýhodně a své mladé manželce dal upsati veliký obnos, čímž panství zadlužil. Když dospěl plnoletosti, zdědil sice zdejší panství po bratru Zikmundovi, ale brzo na to zemřel v mladém věku. Jeho úmrtím vymřel u nás rod Heldtův po meči. Zdejší panství po něm zdědila sestra Zuzana, tehdy již provdaná za Jindřicha z Brtnice a Sadku. Oba byli víry luteránské. Po smrti Jindřichově vdova Zuzana provdala se znovu za katolického pána Zdenka Berka z Dubé a Lipého, k němuž z lásky vrátila se do církve katolické. Zuzana zemřela v roce 1592 a jí vymřel rod Heldtův po přeslici.

Čerpáno z: TŘETÍ KRONIKÁŘSKÉ KUKÁTKO VELKOMEZIŘÍČSKÉ
Autor: Rudolf Dočkal
Vydáno r. 1947