Národopisná výstava a velkomeziříčské muzeum

V 19. století bylo oblíbené pořádání výstav, které měly ukázat rozvoj českých zemí. Po pražské Jubilejní výstavě roku 1891 byla na rok 1895 naplánována Národopisná výstava českoslovanská, která měla vyvrátit tvrzení, že český národ přejal kulturní statky od sousedů, a ukázat bohatství lidové kultury. Nadšení pro sbírání materiálu dospělo i do našeho města.

K přípravě výstavy vznikl v Meziříčí v březnu roku 1892 místní odbor pro sbírání věcí na národopisnou výstavu, který byl součástí Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. Jednatelem byl odborný učitel zdejší Rolnické školy ing. Antonín Večeř, který vyhledával mezi lidmi vhodné exponáty. Přitom mu velmi pomáhaly dámy sdružené v Dámském odboru Národní jednoty československé. Byly to především manželky a dcery učitelů, podnikatelů i živnostníků. Některé předměty členky dámského odboru samy zakoupily, aby je mohly později věnovat k výstavním účelům.

Brzy se podařilo soustředit velké množství národopisného materiálu a bylo proto rozhodnuto uspořádat samostatnou výstavu ve Velkém Meziříčí. Aby se vyplatila, byl původní záměr rozšířen na výstavu všeobecnou, která měla představit zemědělství, průmysl, společenský život a lidovou kulturu Horácka. O záštitu byl požádán „J. J. Rudolf kníže z Lobkowitzů, c. k. polní podmaršálek, zemský velitel v Pešti, čestný měšťan Velko-Meziříčský atd." a čestnými předsedy jednotlivých skupin se stali rovněž další příslušníci šlechty z okolí. Tento postup zajistil výstavě náležitou popularitu a podporu vyšších kruhů.

Všeobecná krajská národopisná, průmyslová, hospodářská, umělecká a hasičská výstava (tak zněl celý název) se konala od 26. srpna do 10. září 1893 a byla kromě národopisu zaměřena i na další obory. Jednotlivé předměty byly rozděleny do pěti skupin, zahrnujících hospodářské, lesnické a zahradnické potřeby a plodiny; řemesla, živnosti a průmyslovou výrobu, samostatné oddíly byly dále věnovány hasičům, umění a národopisu.

Část předmětů vystavených v oddílech umění a národopis se po skončení Krajské výstavy vrátila zpět k majitelům, část byla zakoupena nebo opět vypůjčena na národopisnou výstavu v Praze roku 1895, kde tyto předměty tvořily součást vybavení horáckého statku. Po skončení pražské výstavy zůstaly tyto věci pohromadě a staly se základem sbírek velkomeziříčského muzea.

Ripp