Legionáři v archivních fondech

„Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo republiky." To jsou slova prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka. A měl pravdu. Vždyť vojenské úspěchy československých legionářů sehrály důležitou roli při jednáních o vzniku samostatného Československa.

První jednotky vznikaly už v srpnu 1914 a jejich pouť skončila rokem 1920, kdy se poslední z nich vracely domů. Na francouzské, italské, ruské, srbské frontě a také v USA bojovalo přes sto tisíc legionářů. Všeobecné informace k této tematice je možné získat třeba prostřednictvím návštěvy Legiovlaku, který je vlastně takovým pojízdným muzeem.

My ale společně nahlédneme do muzejního archivu, kde nalezneme hned dva fondy věnující se právě legionářům. V případě zájmu je možné si domluvit badatelskou návštěvu a zkusit si dohledat své předky, kteří do jednotek zahraničního odboje vstoupili.

Dřívější Krajinské muzeum ve Velkém Meziříčí mělo zvláštní legionářské oddělení, ve kterém se soustřeďovaly veškeré upomínky na 1. světovou válku s vyústěním legionářského zahraničního odboje. Ve sběrné činnosti se pokračovalo až do zániku republiky v roce 1939. Na shromáždění materiálů měl největší zásluhu dřívější kustod muzea, odborný učitel Tomáš Dvořák působící v muzeu od počátku 20. do konce 50. let minulého století.

Ve fondu nazvaném Legionáři z Velkomeziříčska si můžeme prohlédnout četné dopisnice, několik parte, soupisy legionářů i dobové letáky, nechybí ani ústřižky z novin se seznamy padlých i pohřešovaných. Cenné jsou zejména dobové fotografie dokumentující jak samotné legionáře, tak celé vojenské jednotky, bojové akce, obrněné vlaky a lodě.

Zajímavou a badatelsky hojně využívanou položkou je 158 kusů abecedně řazených legionářských dotazníků.

Z nich se dozvíme třeba to, že původním povoláním obuvník František Jurán z Kadolce nastoupil vojenskou službu v Jihlavě u 81. pěšího pluku, 1. října 1914 odešel na frontu, 6. ledna 1915 padl do zajetí v Karpatech, to pak prožíval na Urale. V srpnu 1918 se přihlásil do československé armády. Účastnil se boje u Zborova, odkud vyvázl bez zranění

Naproti tomu fond Válka a legionáři obsahuje patnáct složek zajímavých materiálů dobře mapujících průběh války. Katalogy uniforem, vojenské mapy, listy s pohlednicemi i fotografiemi z ruské, srbské a italské fronty, legionáře v malířských dokumentech, notové záznamy písní, skupinové foto účastníků u Zborova, legionářské tisky, alba, japonský jízdní řád, věstníky, mapy států i budoucí Československé republiky a v neposlední řadě tablo portrétů legionářů z Velkého Meziříčí.

Josef Dvořák: Anabase – rodinné kroniky díl
V archivu muzea se nachází velmi cenná autentická vzpomínka legionáře Josefa Dvořáka, a to osobní deník mapující cestu vlakem po Transsibiřské magistrále. Pomineme-li velmi zdařilou krasopisnou úpravu doplněnou o fotografie, mapy i dobové články, čeká nás vskutku dobrodružná výprava. Na bezmála 230 stranách zde autor podrobně líčí své zážitky z fronty, popisuje vlastní národní uvědomění, život v legiích a obavy z průběhu války. Čtenář se sice ocitne uprostřed válečné vřavy, avšak tento naturalistický výjev je zmírněn pohledem na měnící se krajinu, kterou pozoruje z vlaku, je fascinován mořem, pozoruje a obdivuje neznámá místa, poznává tamní kulturu, ve chvílích nejtěžších pak vzpomíná na domov.

Dana Cejnková