Ludvík Jan Jaroš - Rodila se republika, pan účetní umíral

Osoba generála Jiřího Jaroše je ve Velkém Meziříčí dostatečně známa. Jeho jméno nese i jedna z ulic. Generál Jaroš měl bratrance Ludvíka, který má v úmrtní matrice jako den skonu zapsán den, kdy se zrodilo Československo. Pojďme se seznámit s jeho osudem.

Ludvík Jan Jaroš se narodil 2. února 1894 ve Velkém Meziříčí na Karlově v domě číslo popisné 269, a to jako syn sluhy na okresním hejtmanství Jana Jaroše. Bratrem Jana byl stolařský mistr Karel Jaroš, otec generála Jiřího Jaroše. Rodiči obou bratrů byli stolař Antonín Jaroš a jeho žena Karolína rozená Kolovrátková. Matkou Ludvíka byla Janova žena Františka, dcera domkáře z Velkého Meziříčí Tomáše Rause a jeho ženy Františky rozené Zelníčkové.

Když začala válka, pracoval Ludvík Jaroš jako účetní. Musel ovšem rukovat na frontu, a to s jihlavským 81. pěším plukem. S ním prošel ruskou frontu a od podzimu 1917 se svým plukem bojoval na italské frontě. Na ruské frontě u Gnilowod byl 29. srpna 1915 raněn (střelná rána do stehna), ale rychle se zotavil a za pár týdnů už byl zpět na frontě.

Konec války se blížil a Ludvík Jaroš už se těšil domů, ovšem na podzim roku 1918 se stal jednou z milionů obětí španělské chřipky (podle odhadů si španělská chřipka připsala 50 milionů obětí). Zákeřné nemoci podlehl v polní nemocnici č. 1006 v Camporosato nedaleko Asiaga 28. října 1918.

Pohřben byl ještě téhož dne v Camporosato. Ve třicátých letech byly jeho ostatky přeneseny do osária nad Asiagem. Bylo vybudováno v letech 1932–1936, je umístěno na pahorku, má tvar římského vítězného oblouku o výšce 47 metrů. Od roku 1938 sem byly převezeny ostatky 54286 vojáků ze 36 zrušených vojenských hřbitovů.

V úmrtní matrice 81. pěšího pluku je uvedeno, že v době smrti měl hodnost desátníka a také hodnost čestného četaře. 

Petr Chňoupek