Turistické informační centrum

Velké Meziříčí se rozkládá na Českomoravské vysočině, mezi řekami Oslavou a Balinkou v bezprostřední blízkosti dálnice D1, která vede údolím díky 77 m vysokému dálničnímu mostu.

Město obklopují převážně jehličnaté lesy a přírodní chráněné oblasti Nesměř a Balinské údolí. Toto místo oplývá bohatou historií, což je vidět na každém kroku. Turisté se sem sjíždějí za poznáním historických památek, za odpočinkem v přírodě, ale také za sportem, neboť oblast nabízí mnoho sportovního vyžití v podobě cyklostezek, tenisových kurtů, lyžařské sjezdovky, apod.

V posledních několika letech se město rozrostlo o mnoho nových staveb a podniků. Rozšiřováním obytných částí tak dochází k propojování s okolními obcemi, čímž vzniká menší aglomerace.

K Velkému Meziříčí patří tyto místní části:

• Lhotky
• Kúsky
• Dolní Radslavice
• Mostiště
• Olší nad Oslavou
• Hrbov
• Svařenov

Plán města

Plán města ke stažení

Zajímavá místa ve městě

Velké Meziříčí není lákavé jen svou městskou památkovou zónou a okolní přírodou, ale je zde velké množství zajímavých míst, které by mohly zájemcům uniknout a mnohé z nich nejsou na první pohled tolik známé. Přesto mají svou bohatou historii a mimořádný význam pro město. Podařila se shromáždit více jak stovka takových, o kterých se můžete dozvědět spoustu nových informací a mnohé jsou navíc spojeny i se zajímavým příběhem.

Pro snadnější orientaci jsou místa rozdělena do 14 tematických skupin, které lze v sekci „Vrstvy“ dle zájmu zapínat nebo vypínat. Kliknutím na příslušnou ikonu na mapě se následně v pravé liště zobrazí bližší informace se souřadnicemi a fotografií.

Virtuální prohlídka města

Pomocí nejmodernějších technologií a satelitních map můžete virtuálně cestovat po následujících místech Velkého Meziříčí. Této technologii se říká virtuální prohlídka. Virtuální prohlídka (nebo virtuální panorama) umožňuje neomezený pohled všemi směry.

Symboly města Velké Meziříčí

Znagk a prapor města

Znak a prapor města byly oficiálně uděleny dne 4. 6. 1998 předsedou poslanecké sněmovny Ing Milošem Zemanem. Autorem návrhu byl Oldřich Inochovský.

Oznámení o udělení znaku a praporu městu

Popis znaku:

V červeném štítě zlaté vypuklé perizonium ukončené jetelovými trojlístky a prostrkané sedmi stříbrnými pery.

Popis praporu:

List tvoří tři svislé pruhy: bílý, čevený a bílý v poměru 1:5:1. Ve středním pruhu žluté vypuklé perizonium ukončené jetelovými trojlístky a postrkané sedmi bílými pery.

Něco málo z historie

Do roku 1399 a opět roku 1447 – 1528 byli majitelé Velkomeziříčského hradu i celého panství páni z Lomnice. Ti měli ve znaku na stříbrném štítě černé křídlo se sedmi péry a stříbrnou pružinou, a jako klenot stejné křídlo. Doloženy jsou však i barvy zlato-černé. Tento erb se podobně jako v případě jiných poddanských měst později stal i znakem Meziříčí. Původně se nepochybně jednalo o křídlo, jež se dalším vývojem proměnilo v sedm bílých per zasazených do zlatého vypouklého perizonia (pružiny), zakončených trojlísty na červeném štítě, původně ještě do 19. století s pěticípou řůžicí dole, která může být i pouhou ryteckou ozdobou. Od té doby byl pravidelně užíván všude tam, kde bylo potřeba zanechat zřetelné znamení obecní pospolitosti. Z těchto důvodů jedno z nejstarších vyobrazení městského znaku proniklo také do obrazu městských pečetí, které představovaly další odznak samosprávné autority.

Čerpáno z knihy: Velké Meziříčí v zrcadle dějin
Fotografie: Archív Muzeum Velké Meziříčí

Pečeť města

Nejstarší podoba pečeti, o průměru 25 mm s renesančním štítem se sedmi péry a opisem mezi linkami R M MEZIRICZ, se zachovala na listu z 6. ledna 1556, poslaném purkmistrem a radou města představeným města Trnavy. Proto lze předpokládat její používání již v předchozím období během celého vývoje vedoucího ke vzniku plně institucionálního města a jeho završení v roce 1408. Nepřímým důkazem může být i výše zmiňované privilegium Ferdinanda I. z 22. července roku 1549, kde je městu povoleno pečetění „tou pečetí, kteréž jsou od starodávna v užívání byli", aniž ta je bohužel v privilegiu podrobněji popsána.

Každopádně se jednalo o užívání staré pečeti a červeného vosku, a také úvahy, že kdyby Meziříčí nemělo již stanoveno znamení na pečeti v době povýšení na město Lackem z Kravař v roce 1408 a nepoužívalo erbu křídla pánů z Lomnice, dostala by se pravděpodobně do jeho znaku zavinutá střela jako erbovní znamení pánů z Kravař. Ale zásluhou královského privilegia mohlo město otiskovat svůj typář do červeného vosku již od roku 1539. S pokračující dělbou samosprávných funkcí pečetních typářů na radnici dokonce přibylo. Na konci 16. století obec užívala nejen pečeť menší (1564) a větší, ale i tzv. rychtářskou (1597).

Čerpáno z knihy: Velké Meziříčí v zrcadle dějin
Fotografie: Státní okresní archiv Žďár n. S., foto PhDr. Martin Štindl