Kaple sv. Antonína Paduánského v Ronově

Kapli nechal v roce 1680 vystavět poslední majitel zdejšího panství Jan Pavel z Garu. Roku 1727 získal kapli i s Ronovem do svého držení žďárský klášter.

Kaple představuje architektonicky nenáročnu stavbu centrální dispozice s nízkou plackovitou klenbou prolomenou několika lunetami. Za opata Vejmluvy, přibližně v letech 1730 - 1734, se nechala kaple vyzdobit rozsáhlým freskovým cyklem ze života jejího patrona sv. Antonína Paduánského. Freskovou výzdobu provedl malíř Karel František Tepper. Opat Vejmola vybral malíři ke ztvárnění na stropě legendy Zázrak s oslicí a Zázrak srdce lakomcova, které jsou častými náměty ve výtvarném umění. Zbývající dva výjevy na fresce o Zázraku s mrtvým šlechticem a Zázraku se světcovým jazykem jsou méně obvyklými náměty.