Pod Martinickou cihelnou

Rozlehlá, travnatá jižní stráň se společenstvy mezofilních a suchých acidofilních trávníků. Přírodní podmínky lokality jsou v rámci regionu výjimečné, neboť ji tvoří velmi teplá jižní stráň (leccos napoví také název trati Vinohrady, mezi lidmi Vinohrádky). Tím jsou určovány podmínky pro rostlinná i živočišná společenstva a také pro výskyt jednotlivých druhů. V části blíže cihelně je v extenzivním sadu výborně a v rámci regionu asi nejlépe zachovalé společenstvo ovsíkové louky. Na prudkém svahu v západní polovině roste několik významných teplomilných druhů rostlin: rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), bojínek tuhý (Phleum phleoides), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), světlík tuhý (Euphrasia stricta), krvavec menší (Sanguisorba minor), mařinka psí (Asperula cynanchica) a hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides), rmen barvířský (Anthemis tinctoria); výjimečný je výskyt vítodu chocholatého (Polygala comosa). V roce 2009 byla nalezena mordovka nachová (Phelipanche purpurea). Jde o jediný známý výskyt tohoto kriticky ohroženého druhu na Vysočině. Jde o velmi významnou botanickou lokalitu, zejména vzhledem k zachovalosti a rozloze lučních přírodních biotopů a biotopů křovin. V rámci Velkomeziříčska jde o plošně nejvýznamnější výskyt mezofilních trnkových křovin. Z hlediska kvality jsou křoviny taktéž zajímavé, např. hostí jediný výskyt teplomilného dřišťálu obecného (Berberis vulgaris) na Velkomeziříčsku. Z hlediska živočichů je to vynikající lokalita ohrožených bezobratlých. Dosavadní průzkum ukazuje, že lokalita je velmi významným útočištěm stabilních populací velmi vzácných druhů – buď druhů teplomilných, nebo druhů vázaných na větší plochy kvalitních přírodních biotopů suchých strání. Mezi brouky jsou to zejména: Omaloplia nigromarginata (VU), Agrilus hyperici (NT), Agrilus aurichalceus (NT) a Lixus punctirostris (VU). Významnou skupinou jsou také denní motýli, s ohroženými druhy: Aricia artaxerxes (EN), Cupido decoloratus (NT), Cyaniris semiargus (VU), Leptidea sinapis (VU). Z dalších druhů hmyzu zasluhuje zvláštní pozornost třeba i cvrček polní, neboť jde o jednu ze dvou posledních populací na celém Velkomeziříčsku.