Stráně

Někdejší pastvina, přes kterou prochází polní cesta. Nejlépe zachovalá je horní, vyprahlá část jižního svahu s populacemi ohrožených teplomilných druhů rostlin: sesel sivý (Seseli osseum, C4), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca, C4), jetel podhorní (Trifolium alpestre, C4), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii, C4); nejvýznamnější je však smil písečný (Helichrysum arenarium, SO, C2). Přímo v polní cestě nelze přehlédnout pamětník rolní (Acinos arvensis), šáter zední (Gypsophila muralis) a průtržník lysý (Herniaria glabra).
Pozorována byla ještěrka obecná (Lacerta agilis, SO) a užovka hladká (Coronella austriaca, SO).
Dolní části svahů jsou silně postižené degradací vlivem nekosení/nepasení a ke škodě věci jsou silně zarostlé buření. Podél potoka kdysi zřejmě býval úzký lem pcháčových luk.
Za zmínku jistě stojí festovní kamenné zídky lemující horní hranu svahů („podpírající pole").
Stráně v okolí Tasova leží v nejteplejším cípu Velkomeziříčska. Proto také hostí nejvíce teplomilných druhů, resp. druhy nejvíce teplomilné. Jejich význam je tedy zásadní a uvedená lokalita je jednou z nejlepších, které dosud(!) máme. Větší velikosti lokality odpovídají nálezy plazů. Velikost lokality se v současnosti neustále zmenšuje jednak díky zarůstání janovcem metlatým a také kvůli umělém zalesnění spodní části lokality.